4. května 1871

4. května 1871 se konala ustavující valná hromada za účasti třiceti členů. Starostou byl zvolen přerovský vlastenec br. František Štěpka, pozdější starosta Přerova a zemský poslanec. Náměstkem starosty byl zvolen br. Josef Vítěz, jednatelem br. František Mrkva a náčelníkem br. F. Výborný. První cvičení probíhala v tělocvičně ve Školní ulici (Bratrská), později v hostinci na Pančavě (Za Mlýnem). Koncem roku stoupl počet členů na 88. V roce 1873 byly pro cvičení najímány různé místnosti, až obecní rada pomohla jednotě s pronájmem místností v tehdejším gymnáziu na Horním náměstí. Počet členů 116.

První přerušení činnosti trvalo dva roky

Nebyly jen dny pro Sokol příznivé, závistivci, donašeči a placení infomátoři pilně sledovali dění v jednotě a c. k. úředníci hlídali každý krok sokolů, aby mohli včas pokazit další rozvoj jednoty. Příležitost se naskytla v roce 1876 při vítání olomouckého arcibiskupa, přičemž cvičící členstvo utvořilo špalír se šavlemi a kordy, což dohněvalo velitele vojenské posádky, který zažaloval Přerovany na c. k. hejtmanství v Kroměříži pro přečin veřejné bezpečnosti. Kordy a šavle byly četnictvem zabaveny, členové potrestáni pokutou a Sokol v Přerově byl rozpuštěn.

V roce 1878

V roce 1878 byly vypracovány a úřady potvrzeny nové stanovy a 9. června 1878 byla valnou hromadou obnovena činnost sokolské jednoty v Přerově s počtem 59 členů. V roce 1881 stoupl počet členů na 99.

V roce 1887

V roce 1887 byl podán návrh na zbudování vlastní tělocvičny, protože ředitelství gymnázia nejevilo valné přízně sokolské jednotě. Stavební místo na Marku, naproti nynější sokolovny, darovalo obecní zastupitelstvo, plány byly zhotoveny bezplatně. Bylo ustaveno družstvo pro vystavění tělocvičny a založen fond, který postupně začal vzrůstat. V roce 1891 měla jednota 147 členů. Počátkem roku 1893 jednota dostala výpověď z gymnázia a najala místnost v Palackého ulici, která však naprosto nevyhovovala. Téhož roku se konala v Přerově velká krajinská výstava. Po skončení výstavy dostal Sokol darem prostorný pavilon postavený pro tuto výstavu (naproti dnešního gymnázia v Komenského ulici). Pavilon byl ke cvičení používán až do roku 1896.

Do Sokola vstupuje mládež

V roce 1894 začíná cvičit žactvo a dorost. Jednota měla 174 příslušníků, z toho 46 mládeže.

Stavba první sokolovny

10. března 1896 byla zahájena stavba první sokolovny Na Marku, která rychle pokračovala a přes zimu se v ní prozatímně cvičilo. K slavnostnímu otevření došlo 8. srpna 1897.

V roce 1900

V roce 1900 byl založen veslařský odbor Sokola. V roce 1901 měla jednota 248 příslušníků, z toho 88 mládeže.

Vznik ženského odboru Sokola

17. ledna 1907 se konala ustavující valná hromada ženského odboru Sokola v Přerově. První předsedkyní byla zvolena ses. Žofie Kryšková, první náčelnicí ses. Žofie Polamová. Odbor ihned zahájil tělocvičnou a vzdělávací činnost. V prvním roce měl 78 členek.

V roce 1910

V roce 1910 měl Sokol 417 příslušníků, z toho 102 ženy a 48 mládeže.

V letech 1914 – 1918

V letech 1914 – 1918 během první světové války byla činnost Sokola ochromena. Většina bratří byla povolána do zbraně. V roce 1914 to bylo 66 sokolů. V legiích později působilo třicet bratří. Zůstalo jen šest cvičenců a dva cvičitelé. Sokolovna byla obsazena vojskem až do převratu v roce 1918.

Bratr Slavomír Kratochvil

18. listopadu 1914 byli zatčeni bratři Slavomír Kratochvil, Vojěch Fárek, Vladimír Stejskal, brzy také br. František Radoušek a obviněni z šíření protirakouských letáků. U br. Kratochvila byly letáky nalezeny, byl odsouzen k smrti a tentýž den 23. listopadu 1914 zastřelen. Bratr Radoušek byl odsouzen na 8 let těžkého žaláře. Ostatní byli osvobozeni, ale konfinováni jako lidé politicky podezřelí. Ženy a dorostenky cvičily po celou válečnou dobu na různých místech a vypomáhaly při cvičení dorostu a žáků.

29. října 1918

29. října 1918 vyhlásil jednatel Sokola br. Ladislav Elmer v Přerově republiku Československou a byl pověřen správou přerovského hejtmanství. Bratr Štěpán Klein byl jmenován vojenským velitelem a začal tvořit základy vojenského tělesa v Přerově.

V roce 1920

V roce 1920 splynul ženský odbor v jednotné členství se Sokolem Přerov.

Výstavba stadionu

V roce 1921 byl vybudován sokolský stadion na Brabansku.V roce 1926 byla ustavena finančně – stavební komise pro výstavbu nové sokolovny. V roce 1930 měla jednota 1417 členů. Každý dvanáctý obyvatel Přerova byl částí jednoty.Pravidelně v listopadu se konala pouť ke hrobu br. Sl. Kratochvila za velké účasti členstva. Vzdělávací činnost byla velmi obsáhlá.23. ledna 1934 vyvrcholila dlouholetá práce finančního odboru na mimořádné valné hromadě, na které členstvo jednomyslně odhlasovalo stavbu nové sokolovny. V té době měla jednota 1375 členů, 784 mužů a 591 žen (bez žactva a dorostu).

Stavba nové sokolovny

25. června 1935 byly výborem zadány první práce na nové sokolovně a „rovnost“ stavby byla oslavena 13. října. Do konce roku 1935 byla stavba přivedena pod střechu. 11. září 1936 se konalo dojemné rozloučení se starou sokolovnou a členstvo bylo přes Tyršův most převedeno do sokolovny nové, která byla slavnostně otevřena 13. září 1936 za účasti Sokolstva téměř z celé republiky. Stará sokolovna byla přestavěna na sokolské kino ALFA.

X. všesokolský slet

X. všesokolský slet v roce 1938 ukázal celému světu zdatnost a sílu sokolstva. Podzim roku 1938 však dolehl co nejtíživěji na náš stát i Sokolstvo. Velká část našeho území se stala součástí Německa. Na tomto území jsme ztratili 548 sokolských jednot se 137 sokolovnami a 274 cvičišti.

Bratr Rudolf Lukaštík

Bratr Rudolf Lukaštík se narodil 23. listopadu 1894, přesně dvacet let před popravou br. Sl. Kratochvila. Byl dlouholetým jednatelem Sokolské župy Středomoravské a v roce 1939 byl zvolen i jejím starostou. Koncem roku 1939 odešel do zahraničí a ve svých 45 letech vstoupil do čs. zahraniční armády ve Francii. Pomohl obnovit Sokolskou župu zahraniční a později byl povolán prezidentem Edvardem Benešem na čs. ministerstvo vnitra v Londýně.

Druhé přerušení činnosti trvalo čtyři roky

Rok 1941 – počet členů byl 1593, žactva a dorostu 774, celkem 2367 sokolských příslušníků. Tento rok měl být rokem jubilejním. Gestapu však neušlo, že život v sokolských jednotách se prohluboval, že Sokol se stal útočištěm zbytků svobody. 13. dubna byla zastavena činnost Sokola a majetek převzali zástupci Okresního úřadu a policie. Zásluhou pracovníků těchto institucí bylo možno mnohé písemnosti a cenné věci odnést do bezpečí.

Během 2. světové války

Během 2. světové války bylo popraveno, umučeno v koncentračních táborech a padlo v květnovém povstání v našem městě 38 členů Sokola Přerov. Všem bylo v roce 1945 uděleno čestné členství jednoty in memoriam a jejich jména jsou uvedena na pamětní desce, umístěné na přerovské sokolovně. Vězněno bylo 80 našich bratří a sester.

V letech 1946 – 1948

V letech 1946 – 1948 se sokolové snažili přivést svoji činnost na předválečnou výši a ještě ji rozšířit. Sokolstvo stálo před před XI. všesokolským sletem, kterým se náš národ chtěl prezentovat před celým kulturním světem. Koncem roku 1947 dosáhla naše jednota nejvyšší členské základny ve své historii – 2234 členů, 1000 žactva a dorostu, celkem 3234 příslušníků.

16. května 1945

16. května 1945 svolal starosta br. dr. Jan Lacina první pracovní schůzi, jejímž účelem bylo zjistit škody a zajistit majetek proti případným dalším škodám. Od září se začala rozvíjet tělocvičná, sportovní a vzdělavatelská činnost.

XI. všesokolský slet a třetí přerušení činnosti, které trvalo 42 let

Po XI. všesokolském sletu v roce 1948 skončila činnost nezávislé jednoty Sokol Přerov. 13 nejlepších členů, v čele se starostou župy br. Rudolfem Lukaštíkem a župní náčelnicí ses. Lídou Chytilovou bylo na příkaz KSČ z jednoty vyloučeno, 10 členů vězněno, br. Oldřich Vodička, důstojník čs. zahraniční armády, byl 26. května 1949 umučen příslušníky Státní bezpečnosti. Většina členstva na protest zanechala sokolské práce a z jednoty vystoupila. V roce 1951 zbytek jednoty ztratil i své jméno a Sokol Přerov přestal existovat.

V roce 1952

V roce 1952 byla Československá obec sokolská zrušena a jméno Sokol zůstalo jen jednotám na vesnicích. Od roku 1948 do roku 1990 to byly sokolské jednoty v zahraničí, které udržovaly sokolskou tradici – Vídeň, Paříž, Londýn, Curych, USA, Austrálie…

Vzkříšení Sokola po 17. listopadu 1989

7. ledna 1990 se konal v Praze sjezd, kterého se zúčastnilo 2700 bývalých sokolů a byla obnovena činnost ČOS. 7. března 1990 byla obnovena činnost Sokola Přerov na schůzi, které se zúčastnilo 95 většinou bývalých sokolů. Starostou byl zvolen br. Zdeněk Tichý, místostarostkou ses. Lída Chytilová. Proběhla jednání se Spartakem Přerov, který nám uvolnil jednu místnost v sokolovně. Přijetím zákona č. 173/1990 měl být Sokolu navrácen veškerý majetek, který vlastnil ke dni 31. 3. 1948. Trvalo však ještě několik let nežli nám Spartak sokolovnu vrátil. V lednu 1991 vstoupila do Sokola Přerov většina členů odboru rekreační tělovýchovy a sportovní gymnastiky, kteří doposud byli členy Spartaku. Počet členů Sokola tak stoupl na 470 (včetně žactva a dorostu). Bylo zahájeno pravidelné cvičení všech složek, museli jsme však platit nájemné Spartaku. Byli jsme sice majiteli sokolovny, ale uživatelem byl Spartak. V únoru 1991 byla zásluhou činovníků Sokola Přerov obnovena Sokolská župa Středomoravská – Kratochvilova se sídlem v Přerově. V březnu 1993 se konala valná hromada jednoty, která vytyčila nové úkoly do budoucna a zvolila nový výbor, v jehož čele stáli starosta br. Ing. Jaroslav Skopal a místostarosta br. Vladimír Tabery st. Jedním z hlavních úkolů bylo získat zpět náš sokolský majetek. 31. srpna 1993 byla se Spartakem podepsána smlouva o navrácení majetkových práv Sokola Přerov. 5. června 1994 se po 46 letech uskutečnil v Přerově župní sokolský slet za účasti 1100 cvičenců. Z naší župy cvičilo 537, ze Sokola Přerov 226.

XII. všesokolský slet se konal po 46 letech

V červenci 1994 se konal v Praze XII. VS, kterého se zúčastnilo 149 našich cvičenců.

Rok 1996

15. února 1996 se konala 79. řádná valná hromada jednoty. Bratr starosta uvedl, že finanční situace jednoty se v průběhu roku dostala do rovnováhy díky dotaci z ČOS a příspěvku od manželů Zejdových, br. Ing. Zdeňka Lukaštíka a br. Břetislava Panáka. Stav členské základny: žactvo 211, dorost 17, členstvo 325, celkem 553, z toho 148 přispívajících. 14. března 1996 bylo výborem uděleno čestné členství 25 vězněným, utiskovaným a neoprávněně vyloučeným členům Sokola Přerov v době komunistické totality, většině in memoriam. V květnu 1996 byl vydán Památník Sokola Přerov ke 125. výročí založení jednoty a konala se tělocvičná akademie.

Povodeň

7. července 1997 se řeka Bečva vylila z břehů a zaplavila sokolovnu do výše 1 metr nad podlažím šaten. Odhad škod činil 4,1 milionu Kč, jen rekonstrukce loutkového divadla si vyžádala 3 miliony Kč.

Po povodni

30. června 1998 byl uspořádán autobusový zájezd do Trnavy u Zlína, rodné obce br. Slavomíra Kratochvila. Zájezdu se zúčastnilo 42 sokolů, z toho 13 mládeže. Podobný společný zájezd přerovských sokolů se konal naposledy v roce 1936. 26. února 1999 vzali účastníci valné hromady jednoty na vědomí, že sokolské řady rozšířil oddíl házené, který měl v té době 68 členů. 11. června 2000 se konal v Přerově župní sokolský slet, kterého se zúčastnili také cvičenci župy Prostějovské, Olomoucké a Kroměřížské. Celkem vystoupilo 870 cvičících, z naší jednoty 146. 1. a 2. července 2000 se konala hlavní vystoupení XIII. všesokolského sletu v Praze. Celkem vystoupilo 21332 cvičících, ze Sokola Přerov 115. V srpnu 2000 byl ustaven v naší jednotě oddíl boxu, který měl pět zakládajících členů.25. listopadu 2000 byla na naší sokolovně slavnostně odhalena deska br. Rudolfu Lukaštíkovi. Vedle členů Sokola se zúčastnili také zástupci Severomoravské energetiky, Armády České republiky, demokratických organizací a starosta města Přerova.Podrobněji jsou dějiny Sokola Přerov popsány v památnících z roku 1911, 1921, 1931, 1946, 1991 a 2001.

autorem textu je Bohumil Domanský